Co dělají léky, které vám byly předepsány?
Po infarktu je cílem číslo jedna zabránit dalšímu. Pokud je schopnost srdce pumpovat krev po infarktu snížena, druhým cílem je její zlepšení. Klíčem k úspěchu je přísná kontrola rizikových faktorů, včetně krevního tlaku, cholesterolu, cukrovky, kouření a dalších životních návyků. Jedním ze základních kamenů účinného zvládání rizikových faktorů a prevence nových srdečních příhod je farmakologická léčba.
Léky na ředění krve
Po infarktu je nezbytné užívat antiagregancia (protidestičkové léky). Jsou to léky, které zabraňují tvorbě nových sraženin v koronárních tepnách nebo ve stentu (trubici zavedené do ucpané tepny za účelem obnovení průtoku krve). Obvykle se doživotně předepisuje nízká dávka aspirinu (75 až 100 mg/den) a na několik měsíců se přidává inhibitor P2Y12 (tikagrelor, prasugrel nebo klopidogrel). Vzhledem k tomu, že primární funkcí antiagregancií je potlačit tvorbu sraženin, zvyšují sice riziko krvácení, ale přínosy výrazně převažují nad riziky. Je nesmírně důležité nepřestat užívat tyto léky, a to ani na jediný den, pokud to nedoporučí váš kardiolog. Pokud máte také fibrilaci síní, může vám kardiolog místo protidestičkových látek předepsat jiný lék na ředění krve (perorální antikoagulancium).
Inhibitory protonové pumpy
Pokud máte vysoké riziko gastrointestinálního krvácení, může vám kardiolog nebo praktický lékař předepsat inhibitor protonové pumpy na ochranu žaludku, po dobu kdy užíváte dva léky na ředění krve.
Léky snižující hladinu cholesterolu
Aby došlo ke zpomalení progrese aterosklerózy v tepnách, je třeba snížit hladinu cholesterolu o 50 a více procent, přičemž cílová hodnota LDL cholesterolu musí být nižší než 55 mg/dl (<1,4 mmol/l). Lékem první volby jsou pro tento účel statiny. Statiny snižují produkci cholesterolu v játrech, zmenšují pláty v tepnách a snižují riziko dalšího infarktu. K možným vedlejším účinků patří bolest svalů a zvýšené jaterní enzymy v krvi, ale obvykle jsou mírné a zvladatelné. Navzdory některým negativním zkušenostem s léčbou statiny, které se objevují ve zprávách, ukončení léčby statiny dramaticky zvyšuje riziko dalšího infarktu. V některých případech může váš kardiolog k léčbě statiny přidat ezetimib, který brání vstřebávání cholesterolu ve střevě a vede k dalšímu snížení hladiny cholesterolu. Pokud jsou vaše hladiny cholesterolu velmi vysoké nebo statin nesnášíte, může váš kardiolog přidat kyselinu bempedovou, nový lék snižující produkci cholesterolu v játrech, nebo injekce s inhibitorem PCSK9 či Inclisiran, které zvyšují odbourávání LDL cholesterolu v játrech.
Betablokátory
Betablokátory chrání vaše srdce před škodlivými účinky adrenalinu. Snižují srdeční frekvenci, krevní tlak a spotřebu kyslíku srdcem. Pokud je schopnost vašeho srdce pumpovat krev snížena, pomáhají zabránit dalšímu zhoršování. Pokud se srdeční frekvence příliš sníží, můžete pociťovat závrať. Mezi běžné další nežádoucí účinky patří bolest hlavy, studené ruce a nohy, únava a potíže se spánkem. Různé betablokátory mají odlišné vedlejší účinky, a proto se poraďte se svým kardiologem, abyste našli ten, který je pro vás ten pravý.
ACE inhibitory a blokátory receptorů pro angiotenzin (ARB)
Inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu (ACE) snižují produkci angiotenzinu II, enzymu, který zužuje krevní cévy, zatímco blokátory receptorů pro angiotenzin (ARB – sartany) inhibují jeho funkci. Tím pomáhají cévám rozšířit se a uvolnit, zlepšují průtok krve a snižují krevní tlak. Kromě toho tyto léky zlepšují funkci srdce jako pumpy, pokud byla snížena srdečním infarktem. Nejčastějším vedlejším účinkem ACE inhibitorů je suchý kašel, v tom případě může přejít na ARB (sartany). Pokud již máte normální krevní tlak, budete potřebovat sníženou dávku ACE inhibitoru nebo ARB.
MRA
Pokud se po infarktu sníží funkce srdce přečerpávat krev, lze spolu s betablokátory a ACE inhibitory použít antagonisty mineralokortikoidních receptorů (MRA) včetně spironolaktonu a eplerenonu. MRA jsou slabá diuretika a pomáhají tělu odstraňovat přebytečné tekutiny. Také snižují krevní tlak. Možné vedlejší účinky spironolaktonu jsou zvýšená hladina draslíku v séru a gynekomastie (zvětšení prsou u muže). V tom případě by měla být změněna léčba na eplerenon, který tento vedlejší účinek nezpůsobuje.
V závislosti na vašich jiných zdravotních obtížích, např. cukrovce, onemocnění ledvin nebo obezitě, vám mohou být předepsány další léky.